Nabídka, která mi přišla e-mailem mě v konečném důsledku pobavila. Byla mi nabídnuta rezervace na koupi Pamětní mince Karla čtvrtého. Samozřejmě jak jinak, než s patřičnou slevou. Na svých toulkách po naší vlasti nesbírám turistické známky, ty zaberou moc místa v malém bytě, ale magnetky a mince. Magnetkami mám ozdobené kovové zárubně dveří v mém pokoji, mince v truhličce.
Taková mince v omezené serii, mimochodem vydávaná každý rok, může zajímavě obohatit mou sbírku. A koneckonců pravé stříbro tak krásně a poctivě zlacené za tak směšnou částku? Proč ne? Stačí jen vyplnit rezentační formulář. Jméno a adresa to je jasné, jak jinak by mi ten poklad mohli doručit. Telefonní číslo je nepovinné. To je prima, nemusí mít každý můj mobil, aby mi pak vnucoval další zaručené suprovky.
Stačí odeslat rezervaci. A mám smůlu! Žádné takové holka. Nevyplnila jsi telefonní číslo a to musí být. Bez toho žádná rezervace. Ale prý stačí jen 6 znaků. To není mobilní číslo? A znaky nejsou číslice, tak tam mohu vlepit cokoli? ....
Kašlu na minci. Nemusím mít všechno. A hlavně když něco není povinné, tak já to prostě nemusím. Hezký den.





